Vysoká lanová překážka je umístěná ve výšce několika metrů nad zemí. Většinou využívá vzrostlých stromů nebo pevně zasazených kůlů. Účastník je jištěn pomocí horolezeckých technik a vybavení. Překážka bývá obvykle účastníky vnímaná jako výraznější vykročení z komfortní zóny, její zvládnutí doprovázejí silné emoce a stává se často nezapomenutelným zážitkem. Vysoké lanové překážky se mohou používat při všech typech programů od teambuildingu a teamspiritu, až po programy pro firemní partnery. Jedinou podmínkou je vhodné prostředí v okolí místa konání.

Překážka umístěná nízko nad zemí. Její zvládnutí vyžaduje koncentraci, pozornost, ale i týmovou podporu a spolupráci. Z bezpečnostního hlediska vyžaduje nízká lanová překážka pouze přítomnost instruktora a nikoliv dalšího speciálního jištění. Tento typ aktivit se pravidleně vyskytuje na všech typech akcí, ať už se jedná o teambuilding, teamspirit či jiné firemní akce.

Pokročilejší aktivity, které nemají pevně stanovený průběh a způsob řešení. Účastníci jsou obeznámení s cílem aktivity a toho musí vlastním řešením dosáhnout. Dynamics se používají ve všech typech programů od teambuildingu se zpětnými vazbami a rozborem až po teamspiritové či funové akce.

Aktivity nebo hry řazené na úvod celého programu nebo jeho jednotlivých bloků, jejichž cílem je navození správné atmosféry, „prolomení ledů“ a překonání možných počátečních bariér.

Outdoorový program, jehož motiv ve většině případů simuluje skutečnou objevitelskou expedici nebo jiné dobrodružné téma. Obvykle bývá zdrojem velmi silných emocí, zážitků a cenných zkušeností. Při expedičních programech je možné před účastníky klást různé umělé překážky, ale je možné také stanovit cíl a nechat účastníky, aby jej dosáhli vlastními silami. Expediční program může být vnímán jako teamspiritový nebo jako teambuilding - v případě doprovodu psychologa či lektorů, kteří zajistí například odpovídající zpětnou vazbu.

Technika efektivního řešení problémů, která usiluje o uvolnění kreativního potenciálu a oproštění se od zažitých myšlenkových postupů. Probíhá v několika fázích. V úvodu jde o produkování velkého množství nápadů bez racionální korekce, kritiky či jiného omezení. Poté jsou nápady kombinovány a vylepšovány až do chvíle volby nejvhodnějšího řešení daného problému. Brainstorming je nejčastěji využíván jako metoda skupinového kreativního myšlení, při které se členové skupiny při produkci nápadů vzájemně ovlivňují a vytvářejí tak předpoklad pro projevení synergického efektu skupinové spolupráce. Techniku brainstormingu však lze využít také při individuálním hledání optimálního řešení různých situací. Přestože se jedná o relativně známý pojem, jsou techniky efektivního brainstormingu velice často zařazovány do teambuildingových či vzdělávacích programů.