„Potřebuji, aby můj tým lépe spolupracoval – tak je prosím vezměte na nějakou pořádnou outdoorovou firemní akci, kde se trošku zapotí při soutěži o báječné ceny...„

Zaměstnanci Kalifornské společnosti podnikající v oblasti domácího zabezpečení absolvovali "teambuilding", v rámci kterého, měl vítězný tým právo ostatní účastníky nakrmit dětskou přesnídávkou, obléci je do plenek a naplácat jim na zadek.

Dobrá zpráva je, že firma musela po prohraném soudu zaplatit jednomu ze zaměstnanců 1,7 milionu USD. (více zde).

Špatnou zprávou je, že mnoho firemních akcí se nese v podobném duchu – vytvořit nepřirozené podmínky, které donutí zaměstnance, aby mezi sebou bojovali (a to často zcela bezúčelně). A dokonce se tyto akce označují slovem teambuilding.

Ironií předchozích řádků je, že hlavním cílem většiny dnešních firem je rozvíjet své zaměstnance směrem k větší spolupráci, ke zlepšení týmové práce, komunikace, ke sdílení znalostí a dovedností – zjednodušeně k tomu, aby dosahovali úspěchů společnými silami. Ve světle těchto požadavků je nesmyslné posílat je na akce, které spíše posilují jejich soutěživost, než aby budovaly tým. Dokonce, i když účastníci mohou pracovat dohromady v menších týmech, pořád je hlavní myšlenkou celého setkání soutěž a ne spolupráce.

Existuje jednoduché vysvětlení, proč jsou tyto typy eventů tak často nastaveny jako soutěžní: Soutěž = akce. Většina lidí se v podmínkách soutěže chová stejně, mají v sobě zakódovánu touhu zvítězit a často jsou pro to schopni udělat opravdu mnoho. Taková akce potom plní jeden důležitý cíl – vypadá na první pohled dobře – lidé jsou zapojení, mají „tah na bránu“ a vše je v pohybu.

Naproti tomu je tu však také základní problém – nejen, že taková akce je z hlediska možných cílů zadavatele ztrátou času, ale dokonce může vztahům mezi zaměstnanci dosti uškodit.

Pět problémů se soutěžením:

1. Soutěžení obecně nevytváří pocit úspěchu

Samozřejmě, někdo vyhraje, ale většina ne. Jestliže je celá akce zaměřena na soutěž respektive výhru, tak většina účastníků končí program s pocitem „nebyli jsme dost dobří“. A to není ten správný pocit, který chceme v zaměstnancích vzbudit.

Mnoho účastníků má z podobných akcí už předem obavy, které pramení z jejich špatných zkušeností. Těžko požadovat po zaměstnancích, kteří mohou být excelentními profesionály ve svých oborech, aby v rámci soutěže také excelentně běhali, skákali nebo šplhali jen proto, že tým musí vyhrát. Každý by měl mít možnost se zapojit podle svého uvážení a ukázat, kde jsou jeho silné stránky.

 2. Soutěž v lidech probouzí spíše ty horší povahové rysy

Malý příklad ze života – ředitel významné farmaceutické firmy se chystal přijmout manažera do svého týmu. Přijímaný byl ideálním kandidátem s perfektním životopisem, pohovor šel výborně. Přesto bylo na budoucím manažerovi něco znervózňujícího. Řešení bylo docela jednoduché ředitel pozval kandidáta na firemní teamspiritový zápas v baseballu, kde se odkryla podstata jeho osobnosti – soutěživost a touha zvítězit byly daleko za přípustnou hranicí. Vztekal se a křičel na protivníky i na jeho vlastní tým; v návalu vzteku nadával i rozhodčím stejně, jako někteří profesionální hráči.

Práci samozřejmě nedostal.

Soutěž v některých lidech probouzí vnitřního „primitiva“, stávají se bezohlednými až hrubými, někteří jsou dokonce v pokušení podvádět, jen aby vyhráli. Toto není ten správný základ pro budoucí spolupráci v týmu – je rozhodně lepší, když lidé končí teambuilding s lepším vztahem k ostatním kolegům, kteří se naopak ukázali v tom lepším světle.

 3. Lidé se při soutěži naučí méně

Studie ukazují, že lidé se naučí méně, když soutěží a více když spolupracují, což dokládá následující příklad:

V rozsáhlé studii zaměřené na výsledky školních kolektivů byly objeveny významné rozdíly právě v typech prostředí, ve kterých se studenti pohybují. Podle výzkumníků z Minnesotské univerzity dosahovaly kolektivy, ve kterých převažovala týmová spolupráce, v 87% případů lepších výsledků, než kolektivy, které byly zaměřeny soutěžně. Jeden z žáků ze spolupracujícího týmu to komentoval slovy, „je to jako byste měli čtyři mozky“. Naopak mozek člověka ze soutěžního týmu může vypínat v situacích, kdy zrovna není potřeba soutěžit, případně to již ani nemá cenu.

Při soutěžním teambuildingu  je navíc je mnohem obtížnější zpětné hodnocení celé akce a prožité zkušenosti. Vítězný tým je většinou přesvědčen o tom, že vše bylo v pořádku a naopak týmy, které vítězství nedosáhly, mají sklon hledat viníka (v lepším případě vnějšího).

 4. Soutěž snižuje výkon

Na rozdíl od toho, co si myslí mnoho lidí, většina z nás podává horší výsledky, když soutěží. Toto platí obzvláště v situaci, kdy máme řešit komplexní úkoly, které vyžadují, abychom pracovali s dalšími lidmi. Jak už bylo naznačeno výše, soutěž motivuje jen v případě, že jste na špici a navíc jen pokud tam nejste sami. Ve většině ostatních případů je to naopak.

 5. Ztráta času

Tyto akce se zaměřují spíše na určení a odměnu vítězů, než na získání čehokoliv smysluplného, co mohou zaměstnanci úspěšně aplikovat i ve svém pracovním životě. Důležité je při plánování soutěžní teamspiritové akce postupovat velmi opatrně a uvědomit si všechny aspekty, které soutěž přináší. Jen tak je možné se vyhnout zjištění, že akce byla jen ztrátou času.

Výše uvedené body mohou vytvářet mylný pocit, že tyto firemní programy jsou opravdu jen ztrátou času a že zaměstnanci je již předem odmítají, protože je jen zdržuje od důležité a smysluplné práce. Tak tomu však rozhodně není.

Jak dělat teambuilding tak, aby opravdu budoval týmy?

Obecné výsledky dobrého teambuildingu, který nebyl konkrétně cílený na některou z předem stanovených oblastí, by měly být zhruba tyto:

    -      Hlubší porozumění mezi spolupracovníky

    -      Zaměstnanci se navzájem vidí v lepším světle než před teambuildingem

    -      Zkušenost z toho, že jsme si jako tým vedli dobře

    -      Pocit, že jsme dobří v tom, co děláme

    -      Zvýšená touha spolupracovat a pomáhat ostatním

    -      Poznatky, které můžeme aplikovat v pracovním prostředí

    -      A možná nejdůležitější – pocit, že jsme čas strávili smysluplně

Na tomto místě nutné připomenout, že teambuilding by měl mít stanovené cíle. Na základě těchto cílů se teprve teambuilding plánuje a sestavuje, hledají se nejlepší formy společného programu, případně potom konkrétní aktivity.

 

Jak dosáhnout budování týmů? Z pohledu soutěžení – spolupráce stačí, když se pokusíme změnit několik věcí:

1. Teambuilding by měl mít společný cíl pro všechny účastníky, tak, aby v nich přirozeně vzbuzoval potřebu spolupracovat a ne soutěžit.

2. Pokud je součástí teambuildingu i odměna, měli by ji dostat rovným dílem ti s nejlepším výsledkem společně s lidmi, kteří pomáhali ostatním dosáhnout nejlepších výsledků a zároveň i ti, kteří díky nimž byl celý event pro ostatní zajímavou zkušeností.

3. Dostatek času by se měl vždy věnovat reflexi toho, jak je možné získané poznatky využít v pracovním životě.

S těmito pravidly je možné, že nedosáhnete tak vyhecované atmosféry spojené s některými soutěžními akcemi, ale i to samé může být vnímáno i pozitivně. Na druhou stranu může být firemní akce zábavou pro více účastníků a také mnohem užitečnější! A to je i cíl, se kterým jdeme do pořádání teambuildingu.

Volně převzato z positivesharing.com

Sdílet na FacebookSdílet na Google PlusSdílet na TwitterSdílet na LinkedIn

Naše reference

ZAHRADA OLOMOUC s.r.o.

Andra training

Jeremenkova 54/3,

Olomouc 779 00

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

+420 777 698 184

http://www.andra.cz

Scroll to top